5. 5. 2018 | Jan Palička

5. května letošního roku je to přesně 200 let, co se v německém Trevíru narodil Karl Marx. Jeho myšlenky významně ovlivnily moderní světové dějiny. Bohužel jejich vliv byl poněkud neslavný. Marxismus a z něj v průběhu let vzešlá ideologie komunismu se staly základním stavebním kamenem jedné z nejhorších totalit v historii. Na oltáři marxisticko-komunistického diktátu vyhaslo několik milionů lidských životů.

Komunistická Čína darovala Trevíru k Marxovým 200. narozeninám takřka šestimetrovou bronzovou sochu, jejíž odhalení bylo naplánováno na den Marxova narození. Již den předtím proběhlo v trevírské Konstantinově bazilice slavnostní zahájení Marxova jubilea. Proslov zde pronesl i předseda Evropské komise Jean Claude Juncker.

Je vhodné, aby vrcholný představitel Evropské unie vystupoval na akci pořádané na počest osoby, jejíž myšlenky silou šířili takoví „velikáni“ jako Vladimír Iljič Lenin, Josef Stalin, Mao Ce Tung, Fidel Castro, Klement Gottwald nebo další komunističtí vůdci a diktátoři? Obzvláště pro obyvatele států východní Evropy, které pod jhem komunismu desítky let trpěly a měly tak nepříliš dobrovolnou možnost poznat Marxovy myšlenky na vlastní kůži, je Junckerova účast vnímána jako pomyslný plivanec do tváře.

Juncker ve svém projevu mimo jiné řekl, že Marx by měl být vnímán jako velký filosof v kontextu své doby a neměl by být odsuzován za zločiny komunismu.

„Karel Marx ve svých spisech počítal s násilnou revolucí, tudíž tvrdit, že nemá vinu na realizaci této myšlenky, je poněkud pokrytecké,“ hodnotí Junckerova slova politolog Matěj Trávníček, který do Trevíru v den zahájení Marxových oslav přicestoval spolu se zástupci Mladých konzervativců. „Alepoň ale Juncker připouští, že ke zločinům komunismu na základě Marxova učení došlo, mohlo to být horší,“ říká Trávníček.

„Je to nestoudné, zvláště od člověka, který se na evropské úrovni hlásí k pravici,“ řekl na místě k Junckerovu vystoupení pro ZDROJ.CZ předseda Mladých konzervativců Milan Vyskočil.

V Trevíru byl přítomen i bývalý český prezident Václav Klaus, který byl k Junckerově návštěvě rovněž velmi kritický a netajil se tím, že jeho přítomnost si nedokáže vysvětlit.

„Napadá mě snad jen jediné vysvětlení, které by jeho přítomnost ospravedlňovalo. Trevír je bratrským městem Junckerova domovského Lucemburku a Juncker je dokonce čestným občanem Trevíru. To by i nějaký smysl dávalo, jestli je to ale skutečně ten důvod, pochopitelně nedovedu říct,“ řekl pro ZDROJ.CZ Klaus. V Trevíru Klaus promluvil na konferenci pořádané opoziční stranou Alternative für Deutschland. Ve svém projevu varoval Klaus mimo jiné před bagatelizováním vlivu, který Marx měl a stále má, a upozornil i na to, že v současnosti stále vznikají uskupení Marxových následovníků, kteří jsou ochotni šířit jeho pro svobodu nebezpečné ideje.

Paradoxem událostí v Trevíru bylo nejen to, že oslava jubilea člověka, který nazval náboženství opiem lidstva, probíhala v kostele, ale také skutečnost, že Marxova podobizna zdobila mimo jiné i nedalekou nákupní galerii. Spojování jak s chrámem páně, tak s chrámem konzumu by „oslavenci“ nejspíše žádnou velkou radost neudělalo.

Zaujala i velmi liknavá práce ochranky hostů na ceremoniálu a celkově nízká míra zabezpečení akce. K Junckerovi se šlo přiblížit na několik metrů a prakticky z očí do očí ho vyfotografovat, což nikterak neznepokojovalo ani přítomné policisty, ani samotného předsedu Evropské komise.

„Jean-Claude Juncker měl ochranku, která ho střežila asi tak bedlivě, jako on střeží evropské hranice,“ glosoval situaci jeden z přítomných členů Mladých konzervativců.

Poměrně paradoxní byla i odezva Junckerovy účasti na Marxových oslavách na české politické scéně. Když prezident Miloš Zeman navštívil sjezd KSČM, zaznívaly od mnoha politiků kritické výkřiky protestu a varování před ohrožením demokracie. Když ale muž číslo jedna Evropské unie přijel oslavovat člověka, bez kterého by žádná komunistická strana v Česku ani nikde jinde nevznikla, většina těchto samozvaných ochránců demokracie pokrytecky mlčela.