S nadšením a hlavně plný očekávání nových zážitků jsem přijal nabídku Strany nezávislosti České republiky, abych jim pomáhal při volební kampani. Hlavním tématem strany do voleb bylo vystoupení České republiky z EU. To je v současné politické situaci hlavní téma i pro mne. Takže nebylo co víc řešit, okamžitě jsem souhlasil. Navíc znám už řadu let Františka Matějku (předseda strany a lídr do voleb) a vím, že téma vyvedení ČR z EU je zásadní i pro něj. Mám tedy jistotu, že po získání mandátu neotočí, že bude i po svém zvolení hájit stále stejné zásady, jaké sliboval před zvolením.

Byl mi přidělen úkol dělat řidiče jednoho z vozidel, která křižovala celou Českou republiku. Vtip je v tom, že dnes jsou lidé politikou už natolik znechuceni, že reklamní billboardy politických stran ignorují a sami od sebe se na jejich web nebo Facebook také podívat nejdou. Bylo tedy potřeba najít způsob, jak dopravit k voličům informaci, že tu je Strana nezávislosti České republiky, která chce pryč z EU. Jedním z ideálních řešení byla polepená dodávka, která sloužila jako pojízdný billboard. Navíc byla vybavena kvalitními tlampači, ze kterých se ulicemi měst nesl vzkaz přímo od Františka Matějky. Nikdo nás nemohl přehlédnout a hlavně přeslechnout!

To jsem ale ještě netušil, jaké reakce téma vystoupení z EU vyvolá. Hned první den mne zaujalo množství dětí ve věku cca 10 až 15 let, které měly potřebu na volební vůz sprostě pokřikovat a ukazovat vulgární gesta. Okamžitě mne napadlo, že mašinérie indoktrinace ve školách jede na plné obrátky a ta děcka mají prostě už totálně vymytý mozek Evropskou unií. Pak jsem to ale omlouval tím, že to je prostě jen spontánní reakce nedosplělých jedinců, kteří ještě nemají dostatečné životní zkušenosti. Nemají potřebný rozhled a tak při setkání s něčím, čemu plně nerozumí, mají prostě potřebu zakřičet. Rychle se vyjádřit. A je to limitováno jejich intelektem, tak zdvihnou prostředníček, nebo zakřičí nadávku.

Nebylo to tak ale vždy. Potkával jsem i dorost, který byl ideologií Evropské unie postižen už opravdu hodně. Možná jedno krátké video vydá za tisíc slov…

Děti ještě nemají volební právo, tak bych nad jejich hloupým chováním mohl mávnout rukou. Vlastně je dobře, že je vůbec zajímá nějaké dění ve společnosti. Než dospějí a budou se účastnit voleb, jistě hodně svých dětských názorů přehodnotí. Také jsem přehodnocoval 😉

Smutnější pohled byl na některé dospělé jedince. A nebylo jich málo. Zdvižené prostředníčky, hrozby zaťatou pěstí, hrubé nadávky… To vše bylo každodenní součástí kampaně. Ve velkých městech víc, na vesnicích méně. Nicméně alespoň významné kroucení hlavou a oči v sloup jsem viděl všude. Na druhou stranu je to stále ještě legitimní vyjádření nesouhlasu. To jistě k politice a volební kampani patří. Občas někdo blokoval průjezd tím, že nám zastoupil cestu. V podstatě to bylo vtipné. Jen tím způsobil, že volební audiospot zněl v tom místě o něco déle.

Naše vozidlo schytalo i zásah několika předměty. Vtipná byla bota z nějakého balkonu nebo vanička měkkého tvarohu. Podobné incidenty hlásily posádky všech vozů po celé ČR. Hozené lahve s vodou, vajíčka, rajčata, ale i kameny. V Brně po mém voze letěla opravdu velká dlažební kostka. Takové útoky už jsou podle mne za hranou. Hodně za hranou.

O politiku se zajímám dlouhodobě. Když jsou nějaké demonstrace, snažím se na nich být. A to i na těch, kde nesouhlasím s tématem demonstrace. Třeba jen stojím opodál a pozoruji dění. Ale jsem rád tak zvaně u toho, když se něco děje. Mám tedy poměrně dobré srovnání, co se týče projevů agresivity při veřejném propagování nějakého politického názoru. Rozhodně jsem se setkal s většími a častějšími projevy agrese od eurohujerů, než od euroskeptiků. Lidé, kteří podporují naše členství v EU, se často chovají až fanaticky při obraně EU. Často neváhají napadnout kohokoli, kdo chce Českou republiku z EU vyvést, nebo kdo prostě EU jen kritizuje. Agrese a nevhodné chování je rozhodně na obou stranách pomyslné barikády. Ze strany příznivců EU bývá ale vulgárnější a agresivnější.

Jaký jsem si z toho tedy udělal závěr? Mám radost. Opravdu. Z hysterických reakcí eurohujerů bylo vidět, že nejsou zvyklí potkávat se ve veřejném prostoru s otevřenou kritikou EU. Co zvyklí, oni na to nejsou vůbec připraveni. Každý den se na nás valí ze všech stran, jak je EU skvělá. Kolik toho pro nás dělá a jak máme být vděčni za to, že jsme členskou zemí EU. My, kteří víme, že to tak není, už umíme tuhle propagandu ignorovat. My víme, že nás členství v EU poškozuje. Že je pro nás dokonce bezpečnostní hrozbou. Ale náš názor není populární a ve veřejném prostoru nezaznívá. Volební spot hlásající, že máme vystoupit z EU, tak vnesl do řad eurohujerů doslova paniku. Prostě se nedokázali vyrovnat s tím, že takové myšlenky znějí ve veřejném prostoru. A ve zmatku někdy reagovali i agresivně.

Nepřestávejme. Nenechme se umlčet. Potkal jsem při kampani hodně lidí, kteří mi mávali a dávali najevo svůj souhlas a podporu. Často byl ten souhlas vyjádřen ale jen nenápadným zdvižením palce a významným mrknutím. Já s dodávkou jen projížděl. Oni na té ulici zůstali. Bylo znát, že se mnohdy báli dát výrazně viditelně najevo svou podporu. Ale existují. Euroskeptici existují. Dejme si o sobě navzájem vědět a podporujme se. Přeškrtněte si na svých autech znak EU, dejte si na FB profilovku stuhu czexit. Prostě dejte svému okolí najevo, že nesouhlasíte s našim členstvím v EU. Každý máte ve svém okolí lidi, kteří to vidí stejně. Možná se ale jen bojí být první, kdo si tu stuhu na profilovku dá. Tak seberte svou odvahu a vyvěste pomyslnou vlajku. Ostatní se přidají.

Honza
člen týmu VYSTOUPIT.eu